Ostatní medicínská témata:

hledat uLékaře.cz
 
 

Slovníček


Addisonova nemoc: stav, který vzniká při nedostatečné tvorbě hormonů kůry nadledvin, především glukokortikoidů.

Adrenalin (epinefrin): hormon dřeně nadledvin (katecholamin), který je vylučován také v nervových zakončeních. Zrychluje tep, rozšiřuje průdušky, a tím zlepšuje zásobení organismu kyslíkem. Vyplavuje se při situaci, která je organismus stresující.

Adrenokortikotropin (ACTH): hormon kontrolující množství kortizolu uvolňované nadledvinami.

Akromegalie: růst okrajových částí těla po uzavření růstových štěrbin kostí. Objeví-li se nadbytek růstového hormonu až v dospělosti, růstové štěrbiny jsou již uzavřeny a k růstu kostí nedochází.

Androgeny: mužské pohlavní hormony; nejvýznamnější je testosteron.

Antidiuretický hormon (ADH): nazývaný také vazopresin. Hormon, který je skladován v zadní části hypofýzy reguluje vodní hospodářství. Jestliže není tento hormon produkován dostatečně, může to vést k problémům ve vodní a sodíkové rovnováze.

Ateroskleróza: „kornatění“ tepen, ukládání tukových látek do stěn cév.

Autoimunitní onemocnění: porucha, při níž je činnost imunitního systému zaměřena proti vlastním orgánům a tkáním.

Basedowova nemoc: autoimunitní onemocnění z nadměrného množství hormonů štítné žlázy v krvi.

Biopsie: odebrání části vzorku živého lidského orgánu či tkáně pro účely mikroskopického (histologického) vyšetření.

Cushingův syndrom: onemocnění z nadprodukce hormonů kůry nadledvin.

Diabetes mellitus: cukrovka, nemoc způsobená nedostatkem nebo jeho malou účinností inzulínu.

Diabetická noha: stav, kdy jsou díky špatnému prokrvení nohy závažně poškozeny její tkáně a na noze se objevují špatně se hojící rány.

Endokrinní: související s žlázami s vnitřní sekrecí, které uvolňují hormony.

Endokrinní systém: systém žláz s vnitřní sekrecí a jejich hormonů, výrazně ovlivňující většinu dějů v lidském organismu. Kromě žláz s vnitřní sekrecí zahrnuje i mozek a hormony, které produkuje.

Epifýza: šišinka. Malá žláza produkující hormon melatonin.

Endokrinní žlázy: žlázy s vnitřní sekrecí. Tvoří hormony, které se vylučují do krevního oběhu nebo působí lokálně; patří k nim např. podvěsek mozkový (hypofýza), štítná žláza, příštítná tělíska, nadledviny, pohlavní žlázy; endokrinní buňky se vyskytují i mimo tyto orgány, např. v trávicím ústrojí.

Epinefrin: viz adrenalin.

Exokrinní žlázy: žlázy s vnější sekrecí. Tvoří látky, jež se speciálními vývody dostávají do tělesných dutin (ústní dutiny, trávicího traktu) nebo např. na povrch těla.

Estrogeny: ženské pohlavní hormony; hladina kolísá v souvislosti s menstruačním cyklem.

Folikul: dutinka ve vaječníku, kde probíhá zrání vajíčka před oplodněním.

Folikuly stimulující hormon (FSH): Hormon zahajující zrání spermií u mužů a stimulaci vaječníků k uvolnění vajíčka (ovulaci) u žen. Společná činnost LH a FSH zajišťuje normální funkci vaječníků a varlat.

Gestageny: skupina ženských pohlavních hormonů (např. progesteron); vznikají ve vaječnících a po oplodnění i v placentě; jejich funkcí je mimo jiné příprava a udržení těhotenství.

Gigantismus: nadměrný vzrůst.

Glukóza: krevní cukr.

Glukózová tolerance: schopnost těla snížit hladinu cukru v krvi.

Glukagon: hormon tvořený v Langerhansových ostrůvcích slinivky břišní. Má opačné účinky než inzulín, zvyšuje hladinu cukru v krvi.

Glukokortikoidy: hormony kůry nadledvin (například kortizol), které pomáhají řídit hladinu cukru v těle, zvyšují spalování bílkovin a tuků a mají na starost odpověď na stres.

Glykémie: hladinu cukru v krvi.

Glykosurie: přítomnost cukru v moči, často jako důsledek hyperglykémie.

Gonadotropní uvolňovací hormon (GnRH): hormon řídící vyplavování folikuly stimulujícího hormonu (FSH) a luteinizačního hormon (LH).

Gonády: párové pohlavní žlázy, kde vyzrávají zárodečné buňky a které současně produkují mužské a ženské pohlavní hormony.

Gonadotropiny: ženské pohlavní hormony, vylučované hypofýzou.

Gravidita: těhotenství.

Homeostáza: rovnováha dějů v lidském organismu a procesy, které tento stav zajišťují.

Hormon: chemická látka vznikající v endokrinních žlázách, která se prostřednictvím krevního oběhu dostává k buňkám, jenž na ni reagují.

Hyperglykémie: vysoká hladina krevního cukru (glukosy) v krvi. Nejčastější příčinou je cukrovka (diabetes mellitus).

Hyperprolaktinémie: zvýšená tvorba prolaktinu.

Hypertyreóza: onemocnění způsobené vysokými hladinami hormonů štítné žlázy, její hyperfunkcí. Příčinou je často onemocnění štítné žlázy na autoimunitním podkladě – Gravesova-Basedowova nemoc.

Hypoglykémie: nízká koncentrace krevního cukru (glukosy) v krvi. Nejčastěji k ní dochází po předávkování inzulínem nebo léky na léčbu cukrovky.

Hypotyreóza: onemocnění způsobené nízkými hladinami hormonů štítné žlázy.

Hypofýza: podvěsek mozkový; místo, kde se tvoří FSH, LH, prolaktin aj.

Hypotalamus: součást mozku; vzniká zde gonadotropin uvolňující hormon (GnRH).

Idiopatický: nevysvětlitelný.

Imunitní systém: systém zabezpečující ochranu organismu před cizorodými a infekčním látkami.

Imunita: obranyschopnost.

Inzulín: hormon slinivky břišní, který je zodpovědný za správný průběh látkové přeměny.

Inzulinom: nádor slinivky břišní produkující inzulín.

Kalcitonin: hormon štítné žlázy ovlivňující metabolismus vápníku a fosforu. Podporuje ukládání vápníku do kostí a zpevňuje je.

Katecholaminy: hormony dřeně nadledvin, vyplavované při stresu (adrenalin a noradrenalinu).

Kortizon: nazývaný také stresový hormon, je nezbytný pro přežití. Udržuje stálý krevní tlak a hladinu cukru v krvi.

Langerhansovy ostrůvky slinivky břišní: shluky buněk produkující několik hormonů, například inzulín, glukagon a somatostatin.

Luteinizační hormon (LH): reguluje hladinu testosteronu (u mužů) a estrogenu (u žen).

Melatonin: hormon produkovaný šišinkou. Je důležitý pro udržení biorytmu (vnitřních hodin) a pravidelnosti spánku.

Menstruace: měsíčky, perioda, měsíční krvácení z rodidel, menstruační cyklus. Pravidelně se opakující odlučování děložní sliznice provázené krvácením, k němuž dochází u netěhotných žen.

Metabolismus: látková přeměna

Mineralokortikoidy: hormony kůry nadledvin (například aldosteron) kontrolují celkový objem krve a pomáhají řídit krevní tlak tím, že působí na ledviny a pomáhají jim zadržovat sodík a vodu.

Nadledviny (glandulae suprarenales): žlázy s vnitřní sekrecí produkující hormony glukokortikoidy, mineralokortikoidy, pohlavní hormony a katecholaminy (adrenalin, noradrenalin).

Nanismus: malý vzrůst v důsledku nedostatku růstového hormonu.

Noradrenalin (norepinefrin): hormon dřeně nadledvin. Jeho zvýšená koncentrace se projevuje vysokým krevním tlakem.

Oocyt: ženská rozmnožovací buňka.

Osteoporóza: řídnutí kostí.

Ovaria: vaječníky, ženské pohlavní žlázy

Oxytocin: hormon zadního laloku hypofýzy, který působí uvolnění mléka u kojících matek, při porodu zesiluje stahy dělohy.

Paratyreoidea (glandula parathyreoidea): příštítné tělísko. Žláza s vnitřní sekrecí řídící hladiny vápníku a fosforu v krvi. Produkuje parathormon.

Parathormon (PTH): hormon přištítných tělísek, který zvyšuje obsah vápníku v krvi.

Pankreas: slinivka břišní.

Pohlavní hormony: produkované kůrou nadledvin, důležité u mužů i u žen pro vývoj některých sekundárních pohlavních znaků.

Progesteron: ženský pohlavní hormon vaječníků; podílí se na přípravě a udržení těhotenství.

Prolaktin: hormon produkovaný hypofýzou, stimuluje po porodu sekreci mléka. V těhotenství připravuje spolu s estrogeny a progesteronem mléčnou žlázu ke kojení. U mužů působí na růst prostaty.

Prostaglandiny: látky podobné hormonům.

Puberta: dospívání

Receptor: molekula na povrchu nebo uvnitř buňky, která je schopna rozeznat jinou molekulu v okolí, vázat ji a informovat buňku o její přítomnosti.

Reprodukce: rozmnožování.

Skrotum (šourek): kožní váček obsahující varlata.

Somatotropin: růstový hormon. V dětství simuluje růst a je významný pro správný vývoj a růst tkání a orgánů. V dospělosti pomáhá udržovat kostní a svalovou hmotu. Také ovlivňuje rozložení tuku v těle.

Somatotropin stimulující hormon (GHRH): hormon podporující tvorbu růstového hormonu, somatotropinu.

Somatostatin (GHIH): hormon tvořený v hypothalamu a tlumící tvorbu a uvolňování růstového hormonu.

Struma (vole): zvětšení štítné žlázy.

Testes: varlata, mužské pohlavní žlázy

Testosteron: mužský pohlavní hormon (androgen); vzniká převážně ve varlatech; podporuje zejména mužský sexuální vývoj.

Thymus: brzlík, žláza s vnitřní sekrecí nacházející se za hrudní kostí. Je brzlík pro vývoj a správcovnou funkci imunitního systému.

Tyreotoxikóza: autoimunitní onemocnění z nadměrného množství hormonů štítné žlázy v krvi.

Trijodtyronin: hormon štítné žlázy.

Thyreotropin uvolňující hormon (TRH): hormon, který v hypofýze působí na uvolňování thyreotropního hormonu (TSH).

Thyreotropní hormon (TSH): štítnou žlázu stimulující hormon, který zvyšuje ve štítné žláze tvorbu thyroidálních hormonů. Ty kontrolují metabolismus, přeměnu energie, růst a vývoj, a také aktivitu nervového systému.

Tyreoidea (glandula thyreoidea: štítná žláza. Žláza produkující hormony ovlivňující rychlost látkové přeměny a zvyšují spotřebu kyslíku. Také působí na růst a vývoj. Pro svoji správnou funkci potřebuje štítná žláza jod.

Thyroxin: hormon štítné žlázy.

Vaječníky: viz ovaria. Vajíčko: viz oocyt.

Varlata: viz testes.

Vazopresin: viz. antidiuretický hormon

Žlázy s vnější sekrecí: viz exokrinní žlázy.

Žlázy s vnitřní sekrecí: viz endokrinní žlázy.

 
Poradna lékaře

Pokud máte otázky týkající se endokrinního systému, můžete vstoupit do virtuálního kontaktu s lékařem v některé z našich tématicky zaměřených poraden.

Vstupte do poradny

Centra

Hledáte pomoc? Podívejte se, kde ji najdete:

 
Anketa Ovlivňuje kouření negativně zdraví člověka? Ano, každého člověka.
 
[2170] Ano, ale jen u někoho.
 
[905] Záleží na počtu vykouřených cigaret..
 
[1054] Ne.
 
[802]
Starší ankety